Dnes jsem jako každé ráno ještě před odchodem do práce byla na procházce s Chase a Arnikou v Dobešském lesíku. Holky vždycky proběhnou celým lesíkem, zkontrolují stav veverek, protáhnou se a přečtou si psí noviny v podobě označkovaných stromů od jiných psů. Už jsme byly na cestě domů, když Chase upoutala mojí pozornost legračními poskoky a výrazným zájmem o cosi v křoví. Koukám, co to objevila a s čím si to chce tak moc hrát. Z listí na nás vykukovala paní Myš, vůbec se nebála ani neutíkala. Asi se zatoulala nebo ji někdo vypustil schválně. Vypadala ochočeně a tvářila se hrozně důvěřivě. Zaplašila jsem myšlenku, že má možná vzteklinu a odpoutala se od dosavadní nechuti k dlouhému holému potkanímu ocásku a sehnula se k ní. Neměla jsem srdce jí tam nechat. V náručí jí odnesla domů a tak už bydlí s námi. Vítejte paní Myši! A přitom jsem si nemohla nevzpomenout na svou oblíbenou básničku: Starý mužJosef Kainar |
||
|
1. Byl jeden starý muž měl malinkatej dům No hrozně malinkej malej ad absurdum Pár přátel co jich měl k hrobu doprovodil Byl sám jak v plotě kůl jak v poušti krokodýl Starý muž v domku sám a bez potomků žil v starým domě zcela soukromě Žil jak žít jen lze z malinký penze Ono vždy zlé je přežít svý Pompeje |
2. Tenhle muž se však nedal Dokud žil, hledal pedál V domečku dvakrát čtyři chtěl na varhany hrát Den co den hubil moly vyhlížel po okolí navštěvu jakoukoli a že jí řekne - dál Co člověk chce má mít Druhýho prosince na dveře ťuky ťuk jemně a prostince Starý muž řekl - dál Já dlouho čekám již S hlubokou úklonou vstoupila paní myš |
3. Nerada já velmi budík však došel mi prosím jen tak vstoje kolikátýho je? A že tu blízko bydlí - Muž oprášil židli Velká čest má dámo pro mé obydlí Sedli si povídali smáli se vzpomínali malinký karty hráli pili malej rum Vy co vás boty tlačí zpívejte s náma radši že malý štěstí stačí a je ho plnej dům |