Jak to všechno začalo

               Potkali jsme se na podzim na výstavě, v zimě na dogdancingu, psali jsme si mailem… „tak ahoj v konírně“. Těšili jsme se a v pátek 26. ledna jsme se dočkali. Z různých koutů republiky jsme se sjeli do „konírny“ paní Horákové na Sedlecko-Prčicku. Silný vítr přinesl první letošní sníh a mráz, ale ve společenské místnosti bylo teplo a útulno. Vítali jsme se jako staří známí. A to jsme se viděli prvně vloni na jaře. Na semináři nám Jakub pouštěl zahraniční ukázky dogfrisbee a ukazoval techniku hodů i práci se psem. Na podzim byly první závody. Zimní setkání zajistili Androvi na statku, kam jinak cestují děti a rekreanti za jízdou na koních. Tak tady teď sedíme a povídání se táhne dlouho do noci.

Sobota

               Nedočkaví psi nás budí do sobotního rána. Venku je všude čistý sníh, mrzne, trvá silný vítr. Prohlížíme si koně, lamu, osla, kozy i černé prase. Obvyklá ranní procházka, posilnit se, uložit čtyřnohé miláčky a honem do jízdárny. Za chvíli již disky létají vzduchem. Prostor není veliký, i zde mrzne, ale nefouká. Atmosféra je výborná i díky Honzovi, z jehož aparatury se line příjemná hudba. Běháme a je nám teplo. Jen disky se neohřály a některé zkřehlé mrazem praskly. Alespoň víme, že ty odolnější jsou opravdu dobré. K polednímu se dvojice či skupiny náhle rozpadají a všichni si společně házíme dlouhé hody přes celou jízdárnu. Plně zaujati a soustředěni ani nevnímáme čas. Pak nám Jakub s Pavlem ukazují „rozcvičku“ s více disky najednou. Yvona s Míšou se pochlubily synchronním, téměř žonglérským vystoupením.
A je tu čas pro psy. Každý tým – člověk a pes – ukazuje, co se naučili v tréninku. Jakub v roli trenéra radí, opravuje a hodnotí. Je vidět, jak se všichni od minule zlepšili. Človíčci v házení a psi v chytání. Radostné to zjištění! I když psy mají trochu problém z nezvykle uzavřeného prostoru a taky se jim občas nechce sbírat disky z jemné mazlavé hlíny. Od hlíny jsme špinaví všichni, ale dá se „umýt“ ve sněhu a pak honem do tepla a vařit oběd. Posilnit se musí vydatně i Jirka (Pes Jíra), který celé dopoledne držel svůj těžký fotoaparát a hledal nejlepší záběry. Už se těšíme, až si je večer na počítači prohlédneme.

Odpoledne většina vyráží na procházku se zastávkou v místní hospůdce. Tolik psů pohromadě tu ještě neměli! Živě se zde debatovalo o plánech na letošní rok. Jen Kristýna s Janou zatím zapřáhly své psy do postrojů a na běžkách zkoumaly krásy kraje. Až na ty hrozné polomy v lese je tu pohádkově. K večeru se všichni opět scházejí v jízdárně, kde se chystá zápas ve hře zvané Ultimate. Hraje se bez psů a s plným nasazením. Teplá sprcha přijde vhod a z kuchyně už voní nejedna dobrota. Do noci se opět diskutuje a plánuje. Byla to členská schůze DiscDog klubu ČR nebo přátelské debatění? Ale mezi přáteli může být přeci i schůze příjemná. I když Jakub má trochu starostlivý výraz. Trápí ho, kde sehnat sponzory, rozhodčí, ale také jestli bude dost závodníků a …, ale my ho v tom samotného nenecháme. Přemýšlet, shánět i trénovat budeme všichni!

Neděle

               Nedělní ráno probíhá jako obvykle. Jen do jízdárny jdeme dříve než včera. Opět vylepšujeme techniku hodů. Posléze Jakub s Pavlem a Verčou připravují plošný terč pro soutěž v DogDartbee. Dvanáct týmů, 3x3 hody. Je dobře, že jsou zde kromě border kolií zastoupena i jiná plemena: český chodský pes, boxer, belgický ovčák, australský ovčák, kanadští retrívři i kříženec labradora. Všichni tleskají Pavlovi a jeho boxere Sáře, která dnes velmi dobře chytá disky. Také skvělý výkon předvedla Yvony osmiměsíční borderka Chasi. Ještě má štěněčí pohyby a poprvé chytala pro ní tak dlouhé hody. Pak jsme pogratulovali třem týmům, kterým se dnes nejvíce dařilo: Lucce s Darrim, Janě s Airin a Kubovi s Hupi. V poslední chvíli jsme umyli psy v prachovém sněhu, odpoledne se oteplilo.

U oběda se opět projevuje úžasná pohoda. Stejně naladění, naprosto pohodoví lidé si povídají, vaří, prohlížejí Jirkovi fotky a stále překračují volně rozložené psy, ležící všude po podlaze. Mezi tím pobíhá 18-ti měsíční Dáňa, Pavlův syn. Občas si sedne své boxerce Sáře na hlavu nebo někde rozsype hračky. A všichni se usmívají, nikdo nemá žádný problém. Kdyby se tak tahle pohoda dala rozšiřovat do světa!

Uteklo to rychle

               Balíme. Ještě poslední procházky. I Jakubova prvně hárající hnědá borderka Pumina si nakonec zachytala disky. Tak šťastnou cestu a pozor! Všude je sníh, závěje a klouže to! Holky, dobře dojeďte tam k vám do Olomouce. I vy Pavle a Jakube tam na sever Čech! „Ahoj na jaře!“